Go to content
Kostel sv. Jana Nepomuckého v Tetíně

Inspirace

Poutní stezky jdou zase do módy. Kterou z nich se vydáte?

1. 7. 2024

Poutní turistika má opravdu dlouhou historii, jen kdysi se nejednalo o turistiku, jak ji známe dnes. Cílem turisty neboli poutníka bylo jít za určitým cílem, který nejčastěji představoval nějaké významné duchovní místo. Asi nejznámějším příkladem ve světě je pouť do Mekky nebo dnes velice vyhledávaná Svatojakubská cesta vedoucí z Pyrenejí do Santiaga de Compostela.

Ve středních Čechách si však můžete projít také několik poutních stezek, které svým příběhem a nádherou nikterak nezaostávají za svými slavnějšími „kolegy“ ze zahraničí.

Západ slunce nad Levým Hradcem
i
Kostel sv. Klementa
Autor: Jan Žirovnický

Cyrilometodějská stezka

Cyril a Metoděj jsou jména věrozvěstů, která máme spojena nejen s příchodem na Velkou Moravu a prosazením staroslověnštiny. Všichni pracující Cyrila a Metoděje milují i kvůli tomu, že nemusí 5. července do práce. Letos státní svátek připadá na pátek, takže část stezky, byste si mohli v prodlouženém víkendu stihnout projít.

Jedna z cyrilometodějských stezek propojuje Čechy a Moravu na trase Levý Hradec – Velehrad. Tato poutní cesta s více než 40letou tradicí začíná u kostela sv. Klimenta v Levém Hradci, což je vůbec nejstarší kostel na území Čech. Poté prochází Prahou, Průhonickým parkem a dále ji udává směr klikatící se řeka Sázava, poblíž které je i jedna z důležitých zastávek na této trase – Klášter Sázava. Cestu na území středních Čech vám dozajista zpříjemní i hrad Český Šternberk nebo zámek ve Zruči nad Sázavou.

Velký Blaník
i
Velký Blaník
Autor: Ondřej Soukup

Poutní cesta Říp – Blaník nebo Blaník – Říp?

Cesta propojující dva významné české vrcholy. Na Řípu stanul praotec Čech a vyřkl památná slova: „To je ta země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající“. Bájný Blaník je zase spojen se známou legendou o Blanických rytířích, kteří spí v nitru hory. Je tak skoro logické, že si takovéto dva vrcholy opředené legendami, ale i výrazné krajinotvorné prvky, zaslouží svou stezku…a ne jednu!

Na téměř 200 km dlouhé trase z Blaníku na Říp budete pochodovat východní částí Středočeského kraje. Poutní cesta je pro svou délku rozdělena do několika etap. Hned v té první, pár kilometrů od Blaníku, minete zámek Vlašim s ikonickým anglickým parkem. V Posázaví na vás čekají již klasické symboly pro tento region – hrad Český Šternberk a Klášter Sázava. Putování pokračuje přes Kouřim a Starou Boleslav, kde stojí kostel sv. Kosmy a Damiána, u kterého byl zavražděn sv. Václav. Poslední významnou zastávkou před výstupem na Říp je město Mělník.

Co takhle jít z druhé strany? Tedy z Řípu na Blaník. A aby to bylo ještě zajímavější, tak pro tento účel byla vytvořena úplně jiná trasa, propojující úplně jiná poutní místa… a taky je podstatně delší, měří skoro 300 km. V první polovině navštívíte Libušín a v něm přemyslovské hradiště, dále projdete významné poutní město Tetín, odkud už je to jen pár kilometrů do Svatého Jana pod Skalou. Známá obec oplývá především krásnými výhledy a pro zapálené fotografy je tak doslova rájem.

Svatá Hora v Příbrami
i
Svatá Hora v Příbrami
Autor: Jan Valečka

Z Březnice na Svatou Horu u Příbrami

Pouhých 16 km dlouhá poutní cesta z Březnice na Svatou Horu vznikla zhruba v polovině 17. století. Hlavním impulsem pro její vytvoření byl příběh slepce, kterému se ve snu zjevil stařec a vybízel ho k pouti na Svatou Horu, kde tehdy stála malá kaple. Když tak učinil, zázračně se mu zrak vrátil a tato šťastná událost se brzy roznesla po celé zemi. Později se v Příbrami usadili jezuité, kteří se zapříčinili o vybudování poutního chrámu, jehož autorem je významný italský architekt Carlo Lurago.

Cesta měla dle dochovaných písemností 16 zastavení v podobě zděných kapliček. K dnešnímu dni jich zbyla jen polovina. Jedná se o cenný doklad vývoje evropské a české kultury a se Svatou Horou představují komplex, který nemá ve středních Čechách obdoby.

Tohle stojí za to navštívit


Podobné články